NEWS

zpět na všechny zprávy

Další operace. Václav Kadlec ale zůstává pozitivní a věří v návrat

Zdravotní trable sedmadvacetiletého útočníka Sparty pokračují. V minulém týdnu podstoupil už třetí operaci levého kolene, který si poranil loni v květnu při zápase v Jihlavě. Tentokrát mu transplantovali chrupavku.

„Je to nejtěžší zákrok, který jsem kdy měl a že už jsem jich měl hodně,“ prozradil v rozhovoru pro klubovou televizi forvard se zkušenostmi z německé bundesligy. Ve hře bylo více možností, včetně transplantace menisku. „Rozhodli jsme se pro tuhle cestu, abych mohl fungovat ve fotbale i v normálním životě,“ dodal.

Přitom jak sám prozradil, na startu letní přípravy se po fyzické stránce cítil nejlépe za poslední dva roky. „Přes dovolenou jsem hodně trénoval, ale šlo spíše o běhání, které mi nevadí. Bohužel pak přišly tři náročnější tréninky s týmem a koleno oteklo. Reagovalo tak, jak jsem asi očekával,“ popisoval, proč s týmem nakonec neodcestoval na herní soustředění do Rakouska.

Šestnáctinásobného reprezentanta, jenž od inkriminovaného zranění v Jihlavě naskočil jako střídající hráč jen do dvou ligových utkání v dresu letenského celku, čeká asi půlroční rekonvalescence. „Momentálně mám týden berle a dalších pět týdnů bych je ještě měl mít. Možná, když by šlo vše úplně ideálně, tak čtyři. Pak je plán takový, že budu měsíc dva cvičit, později jezdit na kole a postupně se bude zátěž zvyšovat,“ nastínil.

Když vše půjde dobře, tak by mohl v lednu, případně v únoru zase začít trénovat s týmem. „Ale těžko po tom všem odhadovat. Už musím počítat se všemi variantami. Stále u mě převládá to, že to bude dobré a budu hrát. Ta možnost tam je a je veliká. Není to tak, že by to bylo padesát na padesát. Bohužel už koleno je v takovém stavu, že se může stát cokoliv. Mám časový horizont, jak dlouho to chci zkoušet a dělat pro to všechno. Co jsem mluvil s doktory, tak šance na návrat je veliká, takže nemám důvod být skeptik,“ zdůraznil.

I přes těžké období se snaží dvojnásobný ligový šampion zůstat pozitivní, což je nesmírně důležité. „Člověk si uvědomí plno věcí. Je to jenom fotbal, naopak se mi daří v osobním životě docela dost. Vždycky jsou pro a proti, takže jestli to mám takhle vyvážené, tak to má být,“ konstatoval v rozhovoru.

Pro každého fotbalistu je náročné sledovat zápasy jen z tribuny, když nemůže pomoci týmu přímo na hřišti. O tom, jak těžké chvíle prožívá, svědčí i fakt, že během jarní části sezony vždy pouze přijel popřát spoluhráčům hodně štěstí na stadion a následně odjel zpátky domů, kde zápas ani nesledoval.

„Už toho na mě bylo hodně. Celý týden jsem s hráči v kabině, můžu nějak fungovat, jsem fyzicky i v hlavě připraven… Za poslední rok mi to dalo hodně, co se týče mentální stránky. Vím, že v téhle formě bych byl srovnaný. Nedával jsem ale to, že byl zápas a já nemohl hrát. Musel jsem odjet, projížděl jsem se v autě a domů jsem dorazil třeba až na druhou půlku. Pak jsem se většinou podíval jenom na výsledek. Ani na zápas se Slováckem jsem se nedíval,“ přiznal sparťanský útočník.

(zdroj foto: sparta.cz)

-> PROFIL VÁCLAVA KADLECE